O mně

Ahoj, 

jmenuji se Josef Pilch, narozen v květnu roku 1994. Odmala mě zajímá příroda a pobyt v ní. Ačkoliv jsem měl odmala celkem kladný vztah k technice, hra na indiány a kovboje byla neomrzitelnou součástí mého dětství. Rodiče mě odmala vedli ke kreativitě, vlastně když nad tím tak přemýšlím, jakoukoliv formou. Stavebnice lego byla největší kámoš a když jsem zrovna netrávil hodiny nad stavebnicí, výroba luků, šípů a oštěpů byla jistota.

A jak to vlastně začalo s mou láskou k nožům?

Nůž mě doprovázel od dětství. Ať už to byl dědou vyrobený dřevěný, nebo později strejdou Standou (Hajným) darovaný můj první lovecký nůž. Opravdový bod zájmu vnímám ale trochu jinak. Bylo to asi takhle:

Psal se rok 2011 možná 12 a jeden student střední průmyslové školy objevil kouzlo výroby nože. A protože měl dotyčný student pořád potřebu, na vzdory svým kantorům, dělat věci po svém. Jal se vyrobit svůj první nožík... Ze školy měl nějaké ty znalosti o tom, že na nástroje se používá takzvaná Nástrojová ocel, ze které se kupříkladu vyrábí pilníky. Šlohl tedy tento ​mladík svému otci z dílny starý kovaný pilník, rozbušovací pilu a hurá, pustil se do práce. Po několika pokusech a zničených brusných kotoučích se mu podařilo vytvarovat použitelný nůž. A jak věděl ze školy, bylo potřeba nůž zakalit. Sedl tedy k učebnici,zjistil si kalící postup a dle jeho skromných znalostí, na tajno, rozdělal si mladík ohýnek v rodinném krbu. A doma v obývacím pokoji svedl svou první kalbu do vody. Při snaze vyleptat čepelku v Coca-Cole se setkal s velkým zklamáním , když se mu nedařilo svou práci dovést k obrazu svému. Odložil svou čepelku a vrhl se střemhlav do jiných nových projektů. Odmaturoval, odešel na vysokou, odkud se zděšením po prvním semestru utekl a nechal se zaměstnat. Ve dvaceti odešel z domova, pracovat do velkoměsta jménem Praha pro Porsche engineering. Po pár letech se vrátil do svého rodného města a konečně měl možnost vrátit se k tomu, co ho baví.

V roce 2016 jsem složil základní zkoušku z myslivosti, dva roky na to si pořídil svého prvního loveckého psa a úspěšně složil zkoušky pro mysliveckého hospodáře. A během těchto, pro můj následující život důležitých událostí jsem si skrytě světu pořád sem tam šudlal nějakou tu Kudličku. Ještě toho roku jsem se ale rozhodl vyjít se svým koníčkem a umem na světlo světa a v prosinci 2018 jsem se poprvé účastnil Pražské Výstavy Nožů.

Nyní vyrábím nože z práškových a nástrojových ocelí vysoké kvality. V souladu se svými volnočasovými aktivitami, jako je pobyt v přírodě (Bushcraft), myslivost, lovecká kynologie a lov. Vyvíjím, testuji a prakticky používám vlastní navržené nože pro každodenní nošení, i práci s tím spojenou.

Mým cílem je vytvářet ideální, nebo jak řekl jeden můj kamarád, ultimátní nástroje bez limitů. Nože nebo pro mě nástroje vhodné pro jemnou detailní a precizní práci, pro práci spojenou s lovem tedy vyvrhování, stahování, a rušení nejen zvěře ale i ryb. Nože vhodné pro přežití , ale i každodenní život. Nože vhodné i pro profesionální kuchařskou práci.

Proto se denně vzdělávám a učím novým poznatkům, jak z technologického hlediska, tak i z hlediska lovu, dosledů postřelené nebo jinak zraněné zvěře, péče a ošetření ulovené zvěře ale i z hlediska pobytu a pohybu v přírodě včetně primitivních dovedností.

Pokud si říkáte škoda, že tu první nedokončil. Pletete se, dokončil. Jednoho dne jsem ji, při třídění a uklízení nepořádku, našel... Tu první. Namátkou ji hodil do poněkud kvalitnější chemie a ejhle!!! On tam Hammon! Osadil jsem jí parožím, oblékl ji do zeleného kabátku a tady je!